|
|
Aktivní stáří v době covidové. Zkušenosti provozovatelů volnočasových aktivit
Mejtská, Petra ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Hrešanová, Ema (oponent)
Tématem této diplomové práce jsou zkušenosti zaměstnanců a dobrovolníků pracujících v centrech a klubech pro seniory, kteří pro své klienty organizují volnočasové aktivity. Tyto organizace naplňují ideu aktivního stáří, kterou definují jako správné a zdravé stárnutí. Aktivita, participace a sociální kontakt jsou důležitými aspekty tohoto konceptu, který má vést ke zlepšení kvality života ve stáří, fyzickému i mentálnímu zdraví a dalším benefitům. Během jara roku 2020 ovšem veškeré aktivity center (a dalších institucí) přerušila pandemie Covidu-19. Senioři byli označeni za rizikovou skupinu a bylo jim doporučováno se izolovat a neopouštět domov. To ovšem pro ně přinášelo další rizika. Samota ve stáří je diskutovaným tématem, které bylo během pandemie ještě zvýrazněno. Tato diplomová práce má kvalitativní charakter a mými komunikačními partnery jsou dobrovolníci, lektoři a vedoucí pracovníci center a klubů pro seniory, kteří zde pracovali po celou dobu pandemie i po ní. Pomocí hloubkových, polootevřených rozhovorů se v této práci zajímám o to, jak se vyrovnávali s náhlým uzavřením během pandemie a jaké strategie přijímali na ochranu svých klientů. Text a výsledná analýza se snaží přiblížit rozhodování zaměstnanců na hraně dvou rizik, které jejich klienty ohrožují - samoty a možnosti nakažení - jak s...
|
|
|
Analýza speciálně pedagogických potřeb seniorů se zrakovým postižením
Vanclová, Veronika ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Diplomová práce se zabývá speciálně pedagogickými potřebami seniorů se zrakovým postižením. Zaměřuje se na seniory, kteří se v závěrečné etapě svého života musí adaptovat nejen na specifické změny, které stáří přináší, ale také na ztrátu zraku či snížení zrakových schopností, což vede k nově vzniklým potřebám těchto osob. Diplomová práce tyto specifické potřeby analyzuje v kontextu kvality života seniorů s tímto handicapem. Cílem je popsat, jaké tyto potřeby jsou, zda jsou dostatečně naplňovány, zda aktivizace a péče, která je těmto seniorům poskytována, jim přináší smysluplný a plnohodnotný způsob života, a také které aktivity a pomůcky ve svém každodenním životě nejvíce preferují. Skrze kvalitativní výzkum, pomocí metody rozhovorů, přímo se seniory se zrakovým postižením, a jejich ošetřovateli v Domově Palata, přináší tato práce několik kategorií, týkajících se speciálně pedagogických potřeb těchto seniorů, které mají vliv na kvalitu života ve stáří. Výsledky této práce mohou být užitečné při uplatnění speciálně pedagogické podpory seniorům se zrakovým postižením v praxi, například v procesu adaptace seniora na zrakové postižení, v podpoře jeho samostatnosti a životní spokojenosti. KLÍČOVÁ SLOVA zrakové postižení, senior, speciálně pedagogické potřeby, stáří, handicap, kvalita života, aktivní stáří
|
|
|
Aktivní stáří a deprese
Šťastná, Eva ; Bártová, Jiřina (vedoucí práce)
Ve své práci jsem se věnovala problematice aktivního stáří a deprese ve vyšším věku. Pokusila jsem se prokázat souvislost výskytu deprese s těmito faktory: aktivity a koníčky, víra v Boha, vzdělání a osamělost. Průzkum byl prováděn metodou vyplňování výše uvedeného dotazníku ve třech různých skupinách seniorů. Cílová skupina lidí byly osoby ve věkové kategorii 60 až 90 let. Tři uvedené skupiny byly vytvořeny obyvateli domovu důchodců, členy klubu seniorů a náhodně vybranými seniory, kteří navštívili ordinaci praktického a gynekologického lékaře a České Kamenici. V mém souboru se mi podařilo potvrdit závislost na výskytu příznaků deprese u těchto tří faktorů: aktivity a koníčky, vzdělání a osamělost. Nejvíce byla patrná souvislost mezi osamělostí a výskytem deprese, dále pak mezi výší dosaženého vzdělání a deprese. Nejméně byla vyjádřena souvislost mezi depresí a zachovanými koníčky. Víra v Boha se prokázala jako faktor, který v mém souboru neměl na výskyt deprese žádný vliv. Vzhledem k tomu, že konečný soubor obsahuje 75 respondentů, výsledky nejsou statisticky významné, ale mohou posloužit jako inspirace či srovnání pro větší studii.
|
|
|
Politická dimenze sociální exkluze seniorů jako důsledek digitální propasti
Chmelíková, Tereza ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Potůček, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá fenoménem digitální propasti a jejím vlivem na kvalitu života seniorů. Digitální propast - produkt moderní informační společnosti - je jedním z významných faktorů ovlivňujících sociální vyloučení seniorů. V teoretické části je představen koncept aktivního stáří jako cesta k úspěšnému řešení problémů spojených s demografickým stárnutím populace a jako prevence vyloučení seniorů ze společnosti i z participace na veřejném dění. Autorka se zaměřuje zejména na to, do jaké míry jsou senioři v České republice ohroženi tímto vyloučením právě v důsledku digitální exkluze. V praktické části proto zkoumá, jaká je současná úroveň digitální gramotnosti českých seniorů. Navazující kvalitativní výzkum - polostrukturované rozhovory s experty - má pak za cíl zjistit, zda digitální propast představuje pro seniory v Česku sociálním problém, který přispívá k jejich společenskému znevýhodnění či dokonce způsobuje jejich vyloučení z podílu na správě věcí veřejných a tím snižuje kvalitu jejich života.
|
|
|
Současný život "superžen" po zániku primární rodiny
Hanáková, Šárka ; Kobová, Ĺubica (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Ženy, kterým se v diplomové práci věnuji, byly za státního socialismu nazývány "superženami". Jejich úkolem bylo skloubit profesní kariéru s péčí o rodinu a domácnost. Přestože se situace v rodině proměnila a tradiční model rodiny, v němž jako jediný živitel fungoval muž, byl nahrazen demokratickým modelem, v němž byli živiteli muž i žena, práce v domácnosti a péče o děti zůstávala primárně povinností ženy. V období státního socialismu byly ženy zatíženy "dvojím břemenem". Svůj život věnovaly rodině a jejich volný čas, kterého jim oproti mužům zbývalo méně, většinou odpovídal zájmům dětí nebo celé rodiny. V práci se zaměřuji na to, jak se těmto ženám žije nyní, kdy jsou již v důchodu a po ztrátě životního partnera žijí samy a také na to, jak se s touto odlišnou životní situací a změnami společenských rolí vyrovnávají. Pracuji s teoretickými přístupy emancipovaného ženství a aktivního stáří jako způsobu vyrovnávání se se změnou společenského postavení. Jako výzkumnou metodu jsem zvolila kvalitativní přístup, který v této práci realizuji prostřednictvím analýzy hloubkových rozhovorů s ovdovělými seniorkami.
|
|
|
Aktivní životní styl seniorů
Rajnová, Michaela ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Hráský, Pavel (oponent)
Název: Aktivní životní styl seniorů Cíl práce: Cílem této práce je na základě literárního rozboru stanovení zásady návrhu pohybového programu pro seniory a současně vytvoření jednotky, která bude obsahovat soubor cviků ve vybraném fit parku a může posloužit jako nástroj pro instruktory, popřípadě pro seniory osobně. Metoda: Práce bude teoretická, primární metodou sběru dat bude literární rešerše. Sběr dat bude probíhat z dostupné české a zahraniční literatury a internetových zdrojů. Výsledky: Ideálními činnostmi se jeví činnosti aerobního charakteru, na které jsou senioři adaptováni. Mezi nejrozšířenější řadíme chůzi, nyní také rozšířený Nordic Walking. Dále jsou to cvičení v přírodě a na speciálních hřištích - fit parcích, což jsou ideální místa pro aktivní odpočinek. Důležitou roli hraje ekonomická stránka - cvičení by mělo být laciné, aby mohlo být realizovatelné každý den. Klíčová slova: senioři, stáří, pohybová aktivita, aktivní životní styl, aktivní stáří, volnočasová aktivita, výživa ve stáří, fit park
|
|
|
Participace obyvatel domova pro seniory
Vitoušová, Jindřiška ; Jíra, Otakar (vedoucí práce) ; Moree, Dana (oponent)
Domovy pro seniory poskytují svým klientům všestranné zázemí a služby, které zajišťují nejen základní potřeby seniorů, ale přináší také příležitost pro uspokojování potřeb sekundárních, například právě prostřednictvím participace na společenském dění. Takové zapojení seniorů je přínosné pro ně samotné a současně také pro celou společnost. Teoretická část diplomové práce je věnována vysvětlení pojmu participace, následně je tento pojem vztažen k životům seniorů a k jejich působení v domově pro seniory. Dále se práce zabývá možností, jak rozpoznat úroveň participace v určité instituci a jaké faktory tuto úroveň ovlivňují. Důraz je přitom kladen na samotné klienty, jak oni participaci vnímají, jaké vidí překážky a co je naopak motivuje či podporuje v zapojení se do společenského dění domova. Stěžejní část práce je vyhrazena empirickému výzkumu v organizaci Domov pro seniory Slunečnice, kde jsou analyzována výše uvedená témata.
|
|
|
Politická dimenze sociální exkluze seniorů jako důsledek digitální propasti
Chmelíková, Tereza ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Potůček, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá fenoménem digitální propasti a jejím vlivem na kvalitu života seniorů. Digitální propast - produkt moderní informační společnosti - je jedním z významných faktorů ovlivňujících sociální vyloučení seniorů. V teoretické části je představen koncept aktivního stáří jako cesta k úspěšnému řešení problémů spojených s demografickým stárnutím populace a jako prevence vyloučení seniorů ze společnosti i z participace na veřejném dění. Autorka se zaměřuje zejména na to, do jaké míry jsou senioři v České republice ohroženi tímto vyloučením právě v důsledku digitální exkluze. V praktické části proto zkoumá, jaká je současná úroveň digitální gramotnosti českých seniorů. Navazující kvalitativní výzkum - polostrukturované rozhovory s experty - má pak za cíl zjistit, zda digitální propast představuje pro seniory v Česku sociálním problém, který přispívá k jejich společenskému znevýhodnění či dokonce způsobuje jejich vyloučení z podílu na správě věcí veřejných a tím snižuje kvalitu jejich života.
|
|
|
Současný život "superžen" po zániku primární rodiny
Hanáková, Šárka ; Kobová, Ĺubica (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Ženy, kterým se v diplomové práci věnuji, byly za státního socialismu nazývány "superženami". Jejich úkolem bylo skloubit profesní kariéru s péčí o rodinu a domácnost. Přestože se situace v rodině proměnila a tradiční model rodiny, v němž jako jediný živitel fungoval muž, byl nahrazen demokratickým modelem, v němž byli živiteli muž i žena, práce v domácnosti a péče o děti zůstávala primárně povinností ženy. V období státního socialismu byly ženy zatíženy "dvojím břemenem". Svůj život věnovaly rodině a jejich volný čas, kterého jim oproti mužům zbývalo méně, většinou odpovídal zájmům dětí nebo celé rodiny. V práci se zaměřuji na to, jak se těmto ženám žije nyní, kdy jsou již v důchodu a po ztrátě životního partnera žijí samy a také na to, jak se s touto odlišnou životní situací a změnami společenských rolí vyrovnávají. Pracuji s teoretickými přístupy emancipovaného ženství a aktivního stáří jako způsobu vyrovnávání se se změnou společenského postavení. Jako výzkumnou metodu jsem zvolila kvalitativní přístup, který v této práci realizuji prostřednictvím analýzy hloubkových rozhovorů s ovdovělými seniorkami.
|
|
|
Aktivizace seniorů v zařízeních sociální péče
Javoříková, Veronika ; Ondrušová, Jiřina (vedoucí práce) ; Cimrmannová, Tereza (oponent)
Shrnutí Ve své diplomové práci jsem se zaměřila na téma aktivizace seniorů v zařízeních sociální péče. Cílem diplomové práce bylo popsat možnosti aktivizace seniorů v pobytových zařízeních sociální péče a zjistit, na kolik se odlišují aktivizační služby ve vybraných typech zařízení sociální péče. Výzkumné šetření jsem prováděla pomocí rozhovorů se sociálními a aktivizačními pracovníky ze čtyř typů zařízení sociální péče a to v domově pro seniory, domově se zvláštním režimem, v hospici a na sociálních lůžkách v léčebně dlouhodobě nemocných. Otázky pro rozhovory byly polostrukturované a měly za cíl zjistit možnosti a rozdíly v aktivizaci seniorů v těchto zařízeních. Všechna zařízení sociální péče mají ze zákona povinnost své klienty aktivizovat. Na základě výzkumného šetření jsem však došla k závěru, že ne všechna zařízení toto dodržují. Některá zařízení své klienty aktivizují velmi málo a z toho důvodu tak tito lidé strádají a nemají smysl v životě. Naopak v zařízeních, kde aktivizace probíhá, jsou senioři spokojenější, mají smysl v životě a mají ze života radost. V rámci výzkumného šetření jsem tedy zjistila, že rozdíly v aktivizaci seniorů v pobytových zařízeních sociální péče jsou značné.
|
host ::
RSS.